Dvojzkoušky Řitka 10.2.2012

17. únor 2012 | 10.09 |

Byl pátek a pánička si vzala dovolenou, tak jsme si s ní libovaly na gauči pod peřinou a myslely jsme si, že snad ani nevstanem. Pak jsme ale neodolaly a vstaly jsme a vyrazily jsme na dlouho slunečnou ale mrazivou procházku. Ale kolem Labe bylo krásně, pěkně jsme si počuchaly a poběhaly a šup domů do teplíčka. A myslely jsme si, že náplň pátečního dne bude jen leháro a čuchání. Ale ne po obědě to začla, balení, přípravy, vonění masíčka ... my snad někam jedeme. Nechápaly jsme a frrr už jsme seděly v autě. Za chvíli jsme vystoupily u  celkem ošklivých hal na kraji vesnice a co nevídíme ?! Agility!!! Jupí my si půjdeme zaběhat. No obešly jsme okolí a hned se šly schovat do auta, zima jak v Rusku, říkala pánička, brrrr... Nejdřív šla Ellinka a já Rubynka a Soptík jsme se choulely v teplíčku auta. Ellinka si zaběhla dva běhy - zkoušky MA1. První byla naprosto úžasná a bez chybná - takže čistý běh, výborná a 1. místo jupí. Druhá zkouška už byla trochu horší, zase Ellinka zlobila ve slalomu, prostě ji nebaví, ale i tak 2. místo a další výborná. Takže pánička byla spokojená. Pak jsem dostala příležitost i já. Venku už byla tma, v hale zima, snad - 11 stupňů. Ale mě to bylo jedno, lítala jsem zleva doprava, skákala nahoru dolů, už jsem se nemohla dočkat, až budu moci běžet. Vždy to jsou překážky, moje obllíbené milované překážky. Jen pánička řekla hooop, už jsem letěla přes překážka přesně jak mávala, hoop tam a pak zase sem, no doletěla jsem do cíle až jsem minula cílovou skočku a byla jsem v euforii, jak jsem dobrá. Pánička byla sice nadšená, ale stejně koutkem oka na mě mrkla a říkala, ty uličnice splašená, co ty zóny ... no co by já skáčů vždy s radostí, a že to bylo ažžž moc, se nedá hold nic dělat, ale i tak jsme v kategorie MA2 v celkem slušné konkurenci obsadily 2.místo, ale s VD :-) Druhý běh byl zvláštní - vyrazily jsme s páničkou jak namydlení blesci a hop hop a hop a najednou pánička stojí a chytá se za hlavu, asi ji trochu zamrzl mozek a nedošlo ji, že konečně po třech bězích se po áčku jde jinam než zpátky na skočku ... takže mě udělala pěknej dis :-( ale mě to nevadí, protože pak jsme si mohla doletěl do cíle, jak jsem chtěla, skočit si skočky, i co pánička nechtěla a ještě teda dát tu zónu na houpačce, aby měla pánička radost že to umím. A pak honem do autíčka a rychle zatopit a domů. Mrzly nám snad všechny chlupy na těle. Ale bylo to fajn odpoledne. A prý za pár dní pojedeme zase. Jupí. Jen Soptík se stále nemůže dočkat až si také zazávodí.  No s tou naší páničkou se má na co těšit.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře